Začněte dechovým cvičením

Ed Harrold

Abyste měli co největší užitek ze svých posilovacích cvičení nebo tréningu, je nezbytné se věnovat i dechovým cvičením, neboť tato dnes ještě bývají často přehlížená. Aby byla filozofie současných atletických i posilovacích cvičení opravdu kompletní, je potřeba u nich počítat i s posilováním dýchacího systému. K dosahování optimálních výkonů je podstatné, aby pohyb byl založen na vědomém a soustředěném dýchání. Pro naše tělesné výkony je tedy určující, jaké je naše dýchání – jeho rytmus, hloubka i vyváženost nádechů a výdechů.

Pokud pochopíme základy dýchání, dovolí nám to dále poznat, proč jsou dechová cvičení tak důležitá – a možná jsou dokonce i důležitější než samotný tréning svalů při sportu nebo posilování.

Ve stavu klidu bývá dechová frekvence u průměrného člověka kolem 15 dechů za minutu (tj. 4 vteřiny na jeden dechový cyklus). Za těchto podmínek je ovšem zapojován náš sympatický nervový systém (SNS). Pokud ale dechová frekvence poklesne pod 12 za minutu (tj. 5 vteřin na jeden dechový cyklus), začne dominovat náš parasympatický nervový systém (PNS). Aby mohl nastat tělesný pohyb, musí být aktivní SNS, jenž v nás vyvolá odezvu „bojuj nebo utíkej“ (fight or flight). Ihned po zahájení tělesného pohybu se začne zvyšovat hladina CO2 a to vyvolá signál dýchacímu systému, aby zrychlil dechovou frekvenci. Tato se může postupně zvyšovat až na 40-50 dechových cyklů za minutu.

Svaly, které jsou využívány pro nádech jsou tyto: bránice, mezižeberní svaly, sternomastoidální a trojúhelníkový. Při výdechu jsou zase nejvíce zapojovány břišní, šikmé a mezižeberní svaly. Plíce a hrudní dutina jsou natolik elastické, že se přizpůsobují silám, kterými na ně působí dýchací svaly. Bez ohledu na intenzitu pohybu bývá největší úsilí generováno ve svalech, zajišťujících nádech – hlavně však v bránici.


Jediným způsobem, jak můžeme trénovat bránici, je soustředěné dýchání. Nejúčinnější metodou je přitom přiškrcené nosní dýchání. Brániční dýchání má velký význam, neboť umožňuje plné využívání plic. A bez něj obvykle mluvíme o nedostatku hlubokého dýchání. Lidé jen zřídka využívají více než 50% své kapacity plic. Je důležité si uvědomovat, že při dýchání ústy se jen málo zapojují svaly, které jsou kolem spodní části plic. Horní plicní laloky jsou obklopeny receptory stavu nouze a stresu, zatímco receptory zklidnění a uvolnění jsou umístěny kolem spodních laloků.

Pojďme si vyjmenovat hlavní projevy aktivace SNS a jejich dopady na tělo (když se připravujeme na boj nebo útěk):

  • zrychluje se srdeční tep
  • zvýšená produkce tzv. biotransmiterů tělo varuje, že je ohroženo jeho přežití a do krve se uvolňují škodlivá množství chemických látek
  • vzroste napětí ve svalech
  • tělo přechází na spalování cukrů
  • zvedají se hladiny laktátů v krvi
  • zvyšuje se srážlivost krve
  • krev je směřována od vnitřních orgánů ke kosternímu svalstvu
  • dramaticky se zpomaluje trávení

Všechny tyto uvedené projevy je mnohem snadnější zvládnout, pokud udržujeme nosní brániční dýchání. Tělesná cvičení jsou určena k tomu, aby prospívala zdraví a nikoliv aby je ohrožovala. Právě to nám však hrozí, pokud dýcháme pouze povrchně a ústy.

Pokud se chcete dozvědět více o významu bráničního dýchání, prohlédněte si video na serveru NaturalNews. Abyste uměli do svého cvičení zapojit optimální dechové techniky, podívejte se především na snímek Physio Ball & Ab Warm-up.


Originál: https://www.naturalnews.com/033456_breath_training_exercise.html

 

 

Vaše zdraví závisí také na způsobu, jak dýcháte

Ed Harrold

Jóga už dnes bývá široce uznávanou jako doplňkový léčebný prostředek pro snižování stresu, úzkosti nebo deprese či zvýšeného tlaku krve. Která součást jógy však v těchto případech působí? Jde především o dýchání. Ačkoliv dnes existuje mnoho různých stylů jógy, je tu jedna věc, kterou mají všechny společnou. Tělesný pohyb je doprovázen nosním dýcháním. U nikoho, kdo se dostatečně seznámil s tímto druhem cvičení, nezaznamenáte dýchání ústy, jak bývá jinak běžné v tradičních fit centrech. Studenti jógy totiž vědí, že nos je určen pro dýchání a ústa pro jídlo.

Jógové dýchání se všeobecně nazývá pránajama. Znamená to „řízení dechu“ nebo také „ovládání životní síly.“ Existuje mnoho druhů dechových cvičení, určených všem – počínaje začátečníky až pro pokročilé. Jednotlivé techniky se liší jednak stupněm obtížnosti, ale také i léčivými vlastnostmi. Podle toho, jaký druh jógy je využíván, bývají do výukových lekcí vždy zahrnovány i některá dechová cvičení.

Dýchání nosem a dýchání ústy už ze svého principu vyvolávají odlišné tělesné odezvy. Dýchání nosem aktivuje parasympatický nervový systém (PNS), zatímco dýchání ústy zase sympatický nervový systém (SNS). Kyslík do vaší krve je dodáván plícemi. Jestliže plíce nestíhají dostatečně okysličovat krev, začnete vnímat zkracování dechu a zpravidla nastupuje i dýchání ústy, které zároveň zrychluje srdeční rytmus a stimuluje uvolňování většího množství hormonů SNS do vašeho oběhového systému.

Někteří z průkopníků alternativního léčitelství poukazují na to, že dnešní tradiční cvičební programy přidávají další stres našim tělům, protože se při nich dýchá ústy. John Douillard byl jedním z těch, kteří měřili zátěž autonomního nervového systému v průběhu cvičení a porovnával přitom dýchání nosem a ústy. Při běžném cvičení, kdy bylo potřeba dýchat ústy, bylo zjištěno významné zesílení SNS a současně oslabení PNS. Když ale bylo cvičení upraveno tak, aby bylo možné dýchání nosem, byl pozorován jen 50% nárůst SNS a PNS se naopak také posiloval. „Protikladné nervové systémy se posilovaly souběžně,“ vysvětlil John Douillard výsledky svých měření.


Navíc bylo i zjištěno, že dýchání nosem přináší o 10 až 15% vyšší oxidaci krve. Děje se tak díky reakci na kysličník dusíku, ke které dochází v nosních dutinách. Tento objev učinili v roce 1993 tři američtí výzkumníci a za to dostali Nobelovu cenu pro medicínu. Před jejich objevem bylo na tento plyn nahlíženo především jako na znečišťující složku životního prostředí. Výzkum ovšem prokázal jeho důležitou funkci pro naše těla.

Kysličník dusíku totiž působí tak, že rozšiřuje krevní cévy. Když při nádechu nosem proudí dovnitř, alveoly se postupně rozšiřují a díky tomu jimi může proudit větší množství krve a následně je pak okysličena. Toto ale NENASTANE, pokud probíhá dýchání ústy. Nepodaří se to také tehdy, když někdo musí používat respirátor a nemůže přitom dýchat nosem. Také přidávání kysličníku dusičitého do tlakových lahví, ze kterých se dýchá ústy, takto nepůsobí. Účinek se dostavuje pouze tehdy, když je vzduch nadechován nosními cestami.

Kysličník dusíku rovněž ovlivňuje funkce nervového systému, pomáhá každé tělesné buňce fungovat, léčit se a ubránit se napadení. Mezi jeho další pozitivní účinky patří i tyto:

  •     zlepšení krevního oběhu (důležité při vysokém tlaku)
  •     snižování bolestivosti
  •     podporuje hubnutí
  •     dodává energii
  •     snižuje zánětlivost
  •     zlepšuje trávení
  •     posiluje imunitní systém
  •     pomáhá při prevenci proti rakovině
  •     je prospěšný pro činnost mozku


Takže tedy DÝCHEJTE... především nosem!


Originál: https://www.naturalnews.com/033332_health_breath.html

 

 

Jaká je realita u dospělých osob?

S věkem, zpravidla k nedostačnému množství pohybu, se nám křiví páteř, máme nadváhu ... Následně je dýchání u dospělého člověka jiné než "brániční". Při nádechu se nám zvedají ramena a klíční kosti, žebra se vychylují, břicho je vtáhnuté, hrudník se rozšiřuje. Tento způsob dýchání funguje především v horní, nejmenší části plic. Proto nám zpravidla vzduch chybí a jsme nuceni dýchat častěji (obzvlášť obézní lidé). Kyslík přichází do plic v malých objemových dávkách. Plíce však pracují intenzivněji jenom ve své horní části, přičemž dochází k rychlejšímu zužitkovávání buněk. Ve tkáních plic se proto po určité době vytvářejí „mrtvá pásma“ nefunkčních buněk. Čím je člověk starší, tím větší část plic se přestane podílet na procesu dýchání. Organizmus začne pociťovat kyslíkový hlad, což je následně příčinou nemocí nejen dýchacích orgánů, ale i například krevního oběhu, srdce, jater, ledvin a slinivky, objeví se vysoký krevní tlak, onemocnění trávicího ústrojí, alergická onemocnění, cukrovka ...

Vědecké teorie dokazují, že pokud by člověk celý život dýchal bráničním způsobem, proces stárnutí by se zpomalil o 30-40 let a vyhnul by se většímu množství nemocí. Je známo, že všichni dlouhověcí lidé dýchají pomalu. Čím hlouběji a čím nižší je frekvence dýchání, tím je delší život. Když se jednoho 130letého Inda zeptali, jaké je tajemství jeho dlouhověkosti, odpověděl, že správné dýchání - dýchal jednou za minutu.

Správné dýchání je jeden z hlavních faktorů, který zaručuje zdraví a mladost. Odhaduje se, že 9 z 10 dospělých lidí špatně dýchá. Proto, kdykoliv si vzpomenete zhluboka se pomalu nadehněte a po chvilce pomalu co nejvíce vydechněte. Časem se to stane nevědomým pravidlem.

 

 

CORDYCEPS

90 kapslí

Nejsilnější Cordyceps na českém trhu!!!Cordyceps Extra Strong

 

JAK JE TO S KVALITOU CORDYCEPSU?

 

HERICIUM

90 kapslí

Duanwood Red Reishi Extrakt 40% polysachardiu, 4% triterpenů

 

ACEROLA

přírodní vitamín C

 

REISHI

á 90 kapslí

extrakt                  spór

Nejsilnější extrakt z REISHI na českém trhu!!!100% spórový prášek z Duanwood Red Reishi!!!

 

ČAGA

90 kapslí

100% Sibiřská ČagaDuanwood Red Reishi Extrakt 40% polysachardiu, 4% triterpenů

 

HLÍVA

90 kapslí

Hlíva ústřičná

 

BETAGLUKAN

90 kapslí

Betaglucan MaxCellDuanwood Red Reishi Extrakt 40% polysachardiu, 4% triterpenů

k